Padlejch holek armáda, co s negrem lehnou na záda.
Je v černejch punčochách, plazej se jí po nohách,
kdo po ní bude šátrat rukou barevnou.
Já nemám peníze, a proto holky nelákám,
toulám se remízem nocí sám a sám.
Padlejch holek armáda, co s negrem lehnou na záda. AIDS!
Tohleto je rokenrol, ta hudba veselá,
tohleto je rokenrol, jak ho hrával Sahula.
Veselej rokenrol, to já mám rád.
Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.
Na Bábu jsem přišel, jen jsem se tu svlík, ty mý černý hrábě vopil trpaslík.
Co měl hlídat zahrádku, tu s hráběma, a tak jsem byl podvedenej oběma.
Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.
Sednul jsem si ke stolu a začal pít, zahradu jsem pro tu chvíli nechal být.
Zvednul jsem ty hrábě a řek bábě na, a když na to s trpaslíkem právě má.
Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.
Měkký sevření
už se nepustim a stoupám dál
Trochu pozmění
Věci kterejch jsem se děsil, bál
Tajný chvíle
Blízký cíle
A stačí dobrej styk
Růžovou lobby znám
A chci k ní patřit i já sám
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Jen homosexuál
Návštěvník klubů
Který jen z filmů a vtipů znáš
Vzpomínky na korunkách zubů
Na věcí víc než ty šanci zažít máš
Věcí
Se značkou homo
Tajný sdružení
Spiklenecký pocit prožívám
Divný vzrušení
Důvod chut´ je mocí proč jít k nám
Když se ptáte
Mám dost přátel
A stačí dobrej styk
Růžovou lobby znám
A už k ní patřím i já sám
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Jen homosexuál
Je tady Čingischán, Rumcajs i Cipísek
Koktejl je namíchán a myši diví se
Je konec pásmu dní, ráno už nespatřím
Prstýnek zásnubní na můj prst nepatří
Vanu si napouštím a skočím za Aidou
Vylezu na poušti - ráno mě nenajdou
Cinká moje tramvaj a stydne ranní káva
A na dveře marně buší domácí, ta kráva
Policie hledá
Nenachází stopy
Moje dívka bledá
Zatím Sbírá zátky od piv
Asi něco tuší, vždyť ta holka není hloupá
Právě jsem se narodil a pára k nebi stoupá
Možná budu písař
anebo lámat kámen
sedmnáctý císař
na hradbách zpívat Amen
Je tady Čingischán, Rumcajs i Cipísek
Koktejl je namíchán a myši diví se
Je konec pásmu dní, ráno už nespatřím
Prstýnek zásnubní na můj prst nepatří
Vanu si napouštím a skočím za Aidou
Vylezu na poušti, ráno mě nenajdou
Ledaže by holka moje chtěla brzo vstát
Highway číslo 1 a po ní jede king, Láďa jede autobusem, je fuck highway king!
U Humpolce v příkrym kopci často bouraj politici,
Láďa vždycky zapálí si Camelku, jak dobrodruzi,
u Křížů si koupí žvejku, velkej stejk a pěknou holku,
na cestě je chlapům smutno, zvlášť když nemaj rychlou ruku.
Každej řidič má svůj příběh, někdo prchá před osudem,
někdo zdrhá před svou starou, neboť ztratil prachy s vírou.
Highway číslo 1 a po ní jede king, Láďa jede autobusem, je fuck highway king!
Láďa nosí ve svym srdci příběh černej, jako krtci,
plnej zrady, krve, pěstí, závisti a nenávisti,
jeho příběh je tak krutej, že je ze všech nejkrutější,
že ho Láďa nosí v sobě a zemře s nim ve svym hrobě.
A tak končí tahle píseň o Láďovi s autobusem,
jeho příběh my neznáme, a tak o něm nezpíváme!
Highway číslo 1 a po ní jede king, Láďa jede autobusem, je fuck highway king!
Pépa motorkář,
Ztratil bundu, taky plášť,
Helmu s rohama,
Má ho mezi nohama.
Motorku má veliků a jeho žena koliku,
Když jí dá helmu na hlavu a smažej to na Opavu.
Posadí Marii na sedlo kožený,
V Opavě se vožerou, pak jsou kožený.
Pépa motorkář,
Ztratil bundu, taky plášť,
Helmu s rohama,
Má ho mezi nohama.
Nejednou chci svůj balón Zpuchřelá a prasklá duše
Jistě řeknu - to je on Poznám ho měl jsem ho rád
Každa další známá věc Kaugummi a pflege dusche
Drážďany a schone schuhe A zde simpson motorrad
Mý gumoví indiáni Z ulice unter den Linden
Později jsem se tam zpil Zrovna když byl feuer werk
Tmavý pivo se sirupem řízek v sósu s knedlíkem
cigára Káro byly fajn pak z U-Bahnu na S- Bahn
Nejednou chci svůj balón a nesměle to zkouším řici
Vraťte mi to všechno zpět na tábor chci k moři jet
co má v létě deset stupňů a trabanta v pryskyřici
Jedno jak se změnil svět já chci zpátky svůj balón
Nejednou chceš svůj balon ztracenej je v dětsví nebi
Všechny věci cos měl rád na tebe tam tiše čekaj
Až se tvůj čas naplní letíš proudem roků zpátky
Někde najdeš svůj balón nech ho zatím - ať si lítá
Ještě jedno šáňo
Ještě sáhnout po pizze
Ještě jeden špek
Ta zas bude opice
Ještě jeden rozhovor
Nevěsta je němá
Ještě jedna party
Která prostě chybu nemá
Snad někdo upadne po šlupce od banánu
Nebo se uprdne až balit bude tamtu nánu
Kolem se koukáme švanda přece musí bejt
Když Tic Tac nemáme můžem aspoň na psa blejt
Všichni jsou sjetý chvějou se zimou
Už hrajou Lety Looki je mimo
Řidič co má nás odvézt je hustej a vadnej
Na závěr tak máme šanci že do řeky spadnem
Ještě jedno šáňo
Ještě sáhnout po pizze
Ještě jeden špek
Ta zas bude opice
Ještě jeden rozhovor
Nevěsta je němá
Ještě jedna party
Která prostě chybu nemá
Snad někdo upadne po šlupce od banánu
Nebo se uprdne až balit bude tamtu nánu
Kolem se koukáme švanda přece musí bejt
Když Tic Tac nemáme můžem aspoň na psa blejt
Láďa Padrůněk se krčí u lahváčů
hůl ho podpírá
z nabídky jídel Petr Novák právě
dlouze vybírá
u kasy Mejla se cvičně snaží sbalit
novou pokladní
Zuzana N. jak na jmenovce stojí -
je tu jen pár dní
a jak jsem v šoku nenápadně platil
Miki Volek mi umyl zbylá okna
za mými zády se mihnul Milan Chladil
už chci prosím ven
ale vidím že Karel Zich mi nese
cedulku s jménem a v hlavě se mi rovná
že jsem usnul v tom nekonečným lese
takže dobrý den
Láďa Padrůněk se krčí u lahváčů
hůl ho podpírá
z nabídky jídel Petr Novák právě
dlouze vybírá
u kasy Mejla se cvičně snaží sbalit
novou pokladní
Zuzana N. jak na jmenovce stojí -
je tu jen pár dní
Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a jejich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.
Na lukách už ohně planou, slyším hlasy druidů,
Michal s Karlem Holasem už podléhají fluidu,
letní noci stejně temné jako hudba Floydů,
vždycky když je slunovrat, tak Kelti vyváděj.
Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a jejich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.
Zavřeli nám Kovárnu a dozněl zvuk kovadlin,
dědci krměj holuby a nevylejzaj z nor,
kozy jsou hubený a holky je maj povadlý,
smutný voči turistů, co přijíždějí z hor.
Je to sice pakárna, že tu neni Kovárna, jsou však nový hospody, kam můžem chodit pít,
zpátky se to nedá vzít, dlouho nám v uších bude znít, cinkali jsme klíčema, chtěli restituce mít!
Tam kde sme dřív chlastali by měl stát novej hotel,
v Bráníku pěst na voko v prostřed rozvalin,
nám vůbec nevadí však novejch časů model,
v hotelu na baru zazní zvuk kovadlin!
Je to sice pakárna, že tu neni Kovárna, jsou však nový hospody, kam můžem chodit pít,
zpátky se to nedá vzít, dlouho nám v uších bude znít, cinkali jsme klíčema, chtěli restituce mít!
Dědci pijou panáky a pečou hnusný holuby, kozy na vrch hlavy, maj turisti vzor.
přestože jistě má už odrovnaný játra
a možná se po ní i celostátně pátrá
alkohol je jak řekla lidstva metla
a kapka špiritusu po bradě jí stekla
on je to jed a nerada bych se pletla
co ale když metla vyhání děti z pekla
toužil jsem podpořit královnu opic
tak jsem si panáka okamžitě dal
až se k vám dostane tenhleten dopis
desetkrát ho opište a pošlete dál
za to že se obětovala
za lidský druh
nepřerušte nedbalostí
tento bludný kruh
alkohol je jak řekla lidstva metla
a kapka špiritusu
po bradě jí stekla
on je to jed a nerada
bych se pletla
co ale když metla vyhání děti z pekla
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.
Na louce jsme stáli celkem v pevném sevření,
nohy nám moc nesloužily a taky jsme se báli.
O ramena opření jsme rovnováhu hledali a
kalným zrakem viděli jsme Turky táhnout z dáli.
Kdo moh ještě utíkat, tak do krčmy se vrátil,
a ti co tam zůstali už psali že jsou zdrávi,
někteří jsou u vesel na lodích turků otroci,
ti co byli pohlední v harému krmí pávy.
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.
Prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní.
Havajskej bend co zkouší na letišti,
tři nádraží a Škála supermárket,
uzený sýr, pálinka, čéreě barák
a parlament je celkem slušnej barák.
Prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní.
Franz Kafka jde s kyblíčkem k pískovišti,
Ferlinghetti brouzdá se v brouzdališti,
žralok má dost, odjíždí z Keleti Pú,
jen jeden den, medvídek pivo a pů.
Prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní.
Malešice, Počernice, metalice, pankovice.
Tvrdá hudba, tvrdej chlap, z melounový masky chlad,
pankroková Bukurešť, metalová Budapešť,
a tupá hlava, těžký nohy, k alkoholu silný vlohy,
bůra v kapse nacházim a od metalu odcházim.
Malešice, Počernice, metalice, pankovice.
Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.
V ústavu jsou paka, maj květovaný saka,
a ty jejich doktoři maj dráty za ušima,
strkaj si je do uší a luxujou mi hrudník,
občas najdou v podkoší celkem velkej sputnik.
Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.
Z ústavu mě pustili, jdu rovnou na Kovárnu,
jako vždycky patnáct piv a vracim se až k ránu.
Máma brečí ve dveřích, že už zase piju,
táta balit pomáhá, já na balkóně bliju.
Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.
Když nejsi mrtvý a ani nežiješ, do rukou balalajku je třeba vzít
a než ty poslední peníze propiješ, tak si zazpívej z plných plic:
Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.
Možná mě zítra v peci spálej a moje ideály proměněj v prach,
a z toho popela na kterej psi kálej nikdo už víckrát nebude mít strach.
Život je takovej a já to vím, přesto se nebojím, někdy si pěji,
vím že bůh závidí a psi že koušou, puberťák onanuje a mě to nevadí.
Nemravný myšlenky - život je takovej!, Kratičký sukénky - život je takovej!
Žrát lidem z talíře - život je takovej! Co jsem to za zvíře? Co jsem to za zvíře?
Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.
Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.
Přestaneš se usmívat a stavět příjemnou,
dojde ti že ztratila si vládu nade mnou.
Zbydou ti jen rybyčky a kočky prašivý, snad tě budou poslouchat,
mě už to nebaví.
Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.
Vytáhneš si žihadlo a vemeš kurví kroj,
napuchlej ksicht odalisky schováš za závoj.
Někde dole ve městě zas chlapa oslovíš, vezme si jen troje slipy,
vždyť to sama víš.
Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.
Snad má mě ráda
A piňacoláda
Na cestu neškodí když je chlap macho
Do kapsy tortilly
A láhev tequilly
Má milá mi přihřeje nachos
Mexiko, Mexiko sombrero grande tequilla
Donde esta zapateria čeká mě milá
Strašlivý vedro
A můj mezek Pedro
Klopýtá okolo malého ranče
A to není celý
Taky je skvělý
Že tu slyším výt Komanče
Jsem speedy Gonzalez
Však radši bych zalez
Tam kde je nejbližší kojotí nora
Však nehledě k tomu
Že pospíchám domu
Mě vyhlíží krásná seňora
Mexiko, Mexiko sombrero grande tequilla
Donde esta zapateria čeká mě milá
Vylétla kulka
Z mé hlavy je půlka
Než jsem spad už bylo od krve poncho
Teď nade mnou stojí
Už pět neděl svoji
Má milá a sousedů Pancho
Mexiko, Mexiko sombrero grande tequilla
Donde esta zapateria čeká mě moje milá
Můj dědek byl kovář a má bába kovářka,
muj strejda byl notář, moje teta notářka.
Můj táta je kovář a má máma kovářka,
muj brácha je notář a ségra je notářka.
Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.
Vilu mám jen malou a v ní kupu dětí,
umím jenom kovat, roky rychle letí,
až já z toho umřu, na krchov mě nesou,
na rakev mi dají půllitr mou milóóóůů.
Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.
Rakev mi ozdobí hustou bílou pěnou,
syn se bude sklánět nad mou kovadlinou.
Muj syn bude kovář, jeho žena kovářka
a jejich syn notář, jejich dcera notářka.
Už nebudu kovat, už nebudu kovat,
všichni budou kovat, všichni budou kovat, jen já:
Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.
Stejně si samy za to holky můžou, že nechtěj chodit bosy s Petrem Průšou,
tak to skusil aspoň s tou blbou Růžou, pod rouškou násilí tmou, tmou, tmou, tmou.
Skončila zábava, Růža se vrací, Průša je úchyl,
sama jde po hrázi a nemá strach, Průša je úchyl,
tlustá a opilá chvílemi zvrací, Průša je úchyl,
častěji upadne, polyká prach, Průša je úchyl.
Stejně si samy za to holky můžou, že nechtěj chodit bosy s Petrem Průšou,
tak to skusil aspoň s tou blbou Růžou, pod rouškou násilí tmou, tmou, tmou, tmou.
Teď došla k Průšovi mátoha tlustá, Průša je úchyl,
deviant útočí, mizí s ní v píru, Průša je úchyl,
drtí jí ňadra a líže ústa, Průša je úchyl,
hledá kde nechal tesař díru, Průša je úchyl.
Stejně si samy za to holky můžou, že nechtěj chodit bosy s Petrem Průšou,
tak to skusil aspoň s tou blbou Růžou, pod rouškou násilí tmou, tmou, tmou, tmou.
Průša už usíná ukojen doma, Průša je úchyl
naplněn pocitem jaký maj rváči, Průša je úchyl
Růženu opouští lihové koma, Průša je úchyl
Nic neví, k domovu po hrázi kráčí, Průša je úchyl.
Stejně si samy za to holky můžou, že nechtěj chodit bosy s Petrem Průšou,
tak to skusil aspoň s tou blbou Růžou, pod rouškou násilí tmou, tmou, tmou, tmou.
Voňavý holky, karty, placatý káry
Hory, motorku, řízek a lakovaný máry
Prastarý vína, stříbro, humry, slávky
Abelovi od kokaina sociální dávky
Vránovi pádlo a rum pro Korkorána
V Třebíči na recepci překvapení zrána
Moře do Písku, sobě malý pole ropy
A aby tu Tři sestry dlouho zanechaly stopy
Štěkotu psímu
odpovíme sborem
nečuchat k vínu
a před půlnocí sbohem
Srpnový kůže
a minimální šaty
riskujou úžeh
a tak vytáhli paty
My už to víme
nic neni podle plánu
tak tu sedíme
nakloněni flámu
Ve stavu nouze
koupeme se v řece
čekáme dlouze
kdyby jednou přece...
Voňavý holky, karty, placatý káry
Hory, motorku, řízek a lakovaný máry
Prastarý vína, stříbro, humry, slávky
Abelovi od kokaina sociální dávky
Vránovi pádlo a rum pro Korkorána
V Třebíči na recepci překvapení zrána
Moře do Písku, sobě malý pole ropy
A aby tu Tři sestry dlouho zanechaly stopy
Lidi pijou vodku s ledem,automaty blikaj,
na dvě těla pod kulébrem pozvolna si zvykaj
Takový je víkend,
přiklopí mě víkem,
který každý poledne
zase odsouvám
zaplatím i účet,
mohlo by bejt hůře
mlhovinou do pátku pak
zpátky odcouvám
S babou Jagou místní
si krátím cestu písní
půjdem ke mně na hotel,
mám zrovna volný lůžko
však před hotelem nonstop,
ještě malej šláftruňk
v sedm padám na jekor,
tam čekáš moje družko
Lidi pijou vodku s ledem, automaty blikaj,
na dvě těla pod kulébrem pozvolna si zvykaj
Takový je víkend,
přiklopí mě víkem,
který každý poledne
zase odsouvám
zaplatím i účet,
mohlo by bejt hůře
mlhovinou do pátku pak
zpátky odcouvám
Hlavně žádný obavy,
statistika mluví jasně,
jestliže vás odbaví,
nebojte se v naší kraksně.
Motory se dusí,
asi je tu řídký vzduch.
Převažuje dusík,
od kabelu se šíří puch.
Autopilot pošel,
není, kdo by zadal kurs.
Kapitán tu prošel,
snad do skladu padáků...
Hlavně žádný obavy,
statistika mluví jasně,
jestliže vás odbaví,
nebojte se v naší kraksně.
Na služební cestě,
která vzala špatný směr,
v nafouknutý vestě
řítím se do Grónských ker.
Kde mě osud zanes,
končim v zemi ledový.
No a to je konec,
nikdo se to nedoví.
Hlavně žádný obavy,
statistika mluví jasně,
jestliže vás odbaví,
nebojte se v naší kraksně.
Letadlo už roluje,
první nejtek z křídla ulít,
vše se zde kontroluje,
mechanik jen sem tam hulí.
Hlavně žádný obavy,
statistika mluví jasně,
jestliže vás odbaví,
nebojte se v naší kraksně.