Doufáám, že Vám nemusím dlouho představovat,
to co se tady teďka za mnou rozehraje...
Ráz dva tři čtyři pět šest sedm osm devět deset jedenáct
dvanáct třináct čtrnáct patnáct
Dámy a pánové ... TŘI SESTRY ...!!!
Věci divnej spád maj, prdim jen do hlíny
a na první máj už nebudu šoustat blondýny.
Pil jsem a propagoval onanii-i-i,
bylo mi krásně a už nežiji.
Věci divnej spád maj, život jak tobogán,
ty odcházíš brzy a umíráš nepoznán.
Konečně můžu si v klidu tu bydlet,
neplatím činži a nemám žádný židle.
Věci divnej spád maj, nedám už na city,
jsem pokrytý plísní a dočista zabitýýýýýýýýýja.
Hýja, hýja, ho.
Babička se občas dívá, jestli není blízko pes,
předkoněná, jak to bývá
Hýja, hýja, ho.
Kunratická jahodová pole ohrožuje zdivočelý pes,
krade bábám nejen jejich hole, Kunratice - drsná malá ves!
Ta naše rytmika je tuze bohatá taratatá, máme dva činely, taky je tu hajheta taratatá.
My nemáme saxofony ani lesní rohy, rytmus ale všichni držíme,
nemáme moc rádi hudbu, nemáme k ní vlohy, hlavně že se dobře bavíme.
Ta naše rytmika je tuze bohatá taratatá, máme dva činely, taky je tu hajheta taratatá.
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.
Na louce jsme stáli celkem v pevném sevření,
nohy nám moc nesloužily a taky jsme se báli.
O ramena opření jsme rovnováhu hledali a
kalným zrakem viděli jsme Turky táhnout z dáli.
Kdo moh ještě utíkat, tak do krčmy se vrátil,
a ti co tam zůstali už psali že jsou zdrávi,
někteří jsou u vesel na lodích turků otroci,
ti co byli pohlední v harému krmí pávy.
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.
Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a je jich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.
Na lukách už ohně planou, slyším hlasy druidů,
Michal s Karlem Holasem už podléhají fluidu,
letní noci stejně temné jako hudba Floydů,
vždycky když je slunovrat, tak Kelti vyváděj.
Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a je jich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.
Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.
Náměstí Míru, luketky krouží tmou, pak mizí v sále, noc chvátá,
starý strážník občanku prohlíží, špatná jsou léta padesátá.
Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.
Naposled kouká oknem na Zetkův band, strážník ho svírá, noc chvátá.
Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.
Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.
V pondělí hned po škole jsem sednul do tramvaje, v bazaru kytary potom dlouho přebíral,
ani jsem moc nedbal na to jak ta která hraje, jenom jsem s ní na popruhu u zrcadla stál.
Perleťová Jolana pak zdála se mi skvělá, ani moc nestála, tak dal jsem reserve,
padne na ni babiččina penze asi celá, až to zjistí, doufám, že si vlasy neserve.
Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.
Vypláznu jazyk štěstím, když se zrodí krabička která jen doladí můj Ibanez
netrápím tolik se s tím, že se blíží babička, hrať možem cez škatulu iba dnes
Babička se fláká za dveřma z loutnou kvákadlo kváká a dýmy houstnou
efekty různý bába se ošívá a hluk je hrůzný můj duch v nich ožívá.
Jsem na mléčný dráze vynálezů spojím tři fáze a propájím stůl.
Vypláznu jazyk štěstím, když se zrodí krabička která jen doladí můj Ibanez
netrápím tolik se s tím, že se blíží babička hrať možem cez škatulu iba dnes
Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.
Jarda Špulák z drátovny, ten se zase setnul,
upad s Martou do chlebíčků, náměstek je oba zvednul,
pak se strhla bitka, nezbyla nám ani kytka co nám dalo ROH.
Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.
Letos je to jiný, vožralej je náměstek,
z chlebíčků ho tahá Jarda a Marta má zase vztek,
že z tý velký bitky uvadly jí kytky co dostala od OF.
Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.
Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, jó mysli na sebe.
Rachejtle jak o Silvestru, v kuchyni z trouby leze chlap,
voháklej jak bezdomovec, to jsem zas do hovna ťáp.
Všude čoud a hnusnej smrad, né není to poslanec,
z ledničky si bere pívo, je to pekla vyslanec.
Dali jsme se dořeči, já mu nabíd cigáro,
zdvořile odmítnul, ještě musím na áro.
Čekaj tam na mě pacienti a na záchytce opilci,
pak vyděsím Brichtu s Dodem až půjdou domů v opici.
Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, než tě to zabere.
Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, než přídeš do nebe hů hů.
Tohleto je rokenrol, ta hudba veselá,
tohleto je rokenrol, jak ho hrával Sahula.
Veselej rokenrol, to já mám rád.
Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.
Na Bábu jsem přišel, jen jsem sako svlík, ty mý černý hrábě vopil trpaslík.
Co měl hlídat zahrádku, tu s hráběma, a tak jsem byl podvedenej oběma.
Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.
Sednul jsem si ke stolu a začal pít, zahradu jsem pro tu chvíli nechal být.
Zvednul jsem ty hrábě a řek bábě na, a když na to s trpaslíkem právě má.
Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.
Lidi střezte se, Železný muž jde sem se svým psem.
Před večeří v Risku sedí Švédi z Čech a Moravy,
po reklamě v seriálu ožijou Psí nováci,
všude svítí Trinitrony, Toshiby i Oravy,
dokonce i v zahraničí, chtaj'to Slováci,
s paní co se počůrá, a proto sedí v budce
v pátek večer v Tabu mluví Roman Šmucler.
Lidi střezte se, Železný muž jde sem se svým psem.
Seděl tam i Bubenec v bílym drezu Nagáno
Na dvanáctej plzenec odpověděl "tak áno"
Z domečku je vyhodili chtěli vidět tety
Do party se nehodili byli oba jetý
Navštívíme pánský klub
Snad nejsou všechny tety zadaný
Je tu trochu velký vstup
Dáme si konzole do dlaní
Megacetorium*, tygr šavlozubej**, máme delírium, Sahula je blbej***.
Kopčem**** táhne s jampidama jevanskou nocí, dnešní večírek nemáme už v moci,
Hadr lítá v oblacích, slyšíme jeho smích jouvejs!, recepční má olvejs.
Megacetorium*, tygr šavlozubej**, máme delírium, Sahula je blbej*** úplně.
Vysvětlivky:
* domělý veleještěr, alias historie podle Sahuly
** Sahula je kočička, ale často též šavlozubý tygr, postrach mladších třetihor
*** jenom někdy, viz **
**** viz E. Štorch - Lovci mamutů
Malešice, Počernice, metalice, pankovice.
Tvrdá hudba, tvrdej chlap, z melounový masky chlad,
pankroková Bukurešť, metalová Budapešť,
a tupá hlava, těžký nohy, k alkoholu silný vlohy,
bůra v kapse nacházim a od metalu odcházim.
Malešice, Počernice, metalice, pankovice.
Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.
V ústavu jsou paka, maj květovaný saka,
a ty jejich doktoři maj dráty za ušima,
strkaj si je do uší a luxujou mi hrudník,
občas najdou v podkoší celkem velkej sputnik.
Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.
Z ústavu mě pustili, jdu rovnou na Kovárnu,
jako vždycky patnáct piv a vracim se až k ránu.
Máma brečí ve dveřích, že už zase piju,
táta balit pomáhá, já na balkóně bliju.
Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.
Když nejsi mrtvý a ani nežiješ, do rukou balalajku je třeba vzít
a než ty poslední peníze propiješ, tak si zazpívej z plných plic:
Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.
Možná mě zítra v peci spálej a moje ideály proměněj v prach,
a z toho popela na kterej psi kálej nikdo už víckrát nebude mít strach.
Život je takovej a já to vím, přesto se nebojím, někdy si pěji,
vím že bůh závidí a psi že koušou, puberťák onanuje a mě to nevadí.
Nemravný myšlenky - život je takovej!, Kratičký sukénky - život je takovej!
Žrát lidem z talíře - život je takovej! Co jsem to za zvíře? Co jsem to za zvíře?
Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.
Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.
Přestaneš se usmívat a stavět příjemnou,
dojde ti že ztratila si vládu nade mnou.
Zbydou ti jen rybyčky a kočky prašivý, snad tě budou poslouchat,
mě už to nebaví.
Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.
Vytáhneš si žihadlo a vemeš kurví kroj,
napuchlej ksicht odalisky schováš za závoj.
Někde dole ve městě zas chlapa oslovíš, vezme si jen troje slipy,
vždyť to sama víš.
Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.
Můj dědek byl kovář a má bába kovářka,
muj strejda byl notář, moje teta notářka.
Můj táta je kovář a má máma kovářka,
muj brácha je notář a ségra je notářka.
Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.
Vilu mám jen malou a v ní kupu dětí,
umím jenom kovat, roky rychle letí,
až já z toho umřu, na krchov mě nesou,
na rakev mi dají půllitr mou milóóóůů.
Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.
Rakev mi ozdobí hustou bílou pěnou,
syn se bude sklánět nad mou kovadlinou.
Můj syn bude kovář, jeho žena kovářka
a jejich syn notář, jejich dcera notářka.
Už nebudu kovat, už nebudu kovat,
všichni budou kovat, všichni budou kovat, jen já:
Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.