Sestry i Orozák mi klidně můžou vlézt na záda, já totiž nejsem Průšou,
za chvíli na hrázi mám rande s Růžou, tak poslouchejte píseň mou, mou,mou, mou!
Zástupy sejdou k elektrikám před šestou, do továren kolem řeky na druhej břeh za prací,
jen pán se sajdkárou jede cestou necestou, a pak na dvůr nemocniční svoji čízu obrací.
Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.
Dlouhá chodba končí pokojem, kde paní spí, vyčerpaná malým chlapcem, co se právě narodil,
pán nese růže a těší se jak půjde pít, daj mu zítra v práci áčko, snad jako že jen marodil.
Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.
Dítě který kouká ještě šikmo ze dvou plín naděje jen zřídka splní rodičů naivních,
matku vraha Mrázka možná taky přepad splín, došlo jí, že rodič dětí častokrát se mýlí v nich.
Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.
Halelujá, halelujá, halelujá, Ave Bráník.
Na hřišti pár chlapů hraje fotbal, nedělní odpoledne míčový,
potom piv pár a hodně úzká chodba, zámek trefit je problém klíčový.
Usínám dřív než ztichnou všechna patra, naši se na seriál dívají,
do školy jdem zas ráno celá parta, cikáni do kroku si zpívají:
Halelujá, halelujá, halelujá, Ave Bráník.
V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.
Táta zrovna opravoval čízu se sajdkárou, chlapeček toužil někam na výlet,
tatínek nelenil a vyjel plnou párou a nastínil tak vývoj dalších let.
V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.
V zatáčce na Sázavě jeli celkem rychle, František vykláněl se pře vozíček ven.
Helmička jeho byla spíš do tvaru krychle, tatínek najel na přes cestu kmen.
Otec ten běžel rychle k nedaleké faře, zavolal černým telefónem sanitce,
a pak ač neslyšel to přímo od lékaře, věděl že život chlapce visí na nitce.
V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.
V nohách vlasatý stařec mírně levituje s odporem na satana pohlíží,
chlapce jenž umírá zbytečně nelituje, smrti stín hocha k němu přiblíží.
Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.
Satan jí chce tu čistou dětskou duši pro svoje škodolibé triky zneužít,
nemůže odmítnout, to správně stařec tuší, jednou za sto let chce i satan spratka mít.
Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.
Stalo se tak a chlapec náhle ožil, doktoři s povzdechem vrací se zpět,
plný zlé moci, co jí táta satan vložil do chlapce který půjde týrat svět.
Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.
Hýja, hýja, ho.
Babička se občas dívá, jestli není blízko pes,
předkoněná, jak to bývá
Hýja, hýja, ho.
Kunratická jahodová pole ohrožuje zdivočelý pes,
krade bábám nejen jejich hole, Kunratice - drsná malá ves!
Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.
V pondělí hned po škole jsem sednul do tramvaje, v bazaru kytary potom dlouho přebíral,
ani jsem moc nedbal na to jak ta která hraje, jenom jsem s ní na popruhu u zrcadla stál.
Perleťová Jolana pak zdála se mi skvělá, ani moc nestála, tak dal jsem reserve,
padne na ni babiččina penze asi celá, až to zjistí, doufám, že si vlasy neserve.
Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.
Vypláznu jazyk štěstím, když se zrodí krabička která jen doladí můj Ibanez
netrápím tolik se s tím, že se blíží babička, hrať možem cez škatulu iba dnes
Babička se fláká za dveřma z loutnou kvákadlo kváká a dýmy houstnou
efekty různý bába se ošívá a hluk je hrůzný můj duch v nich ožívá.
Jsem na mléčný dráze vynálezů spojím tři fáze a propájím stůl.
Vypláznu jazyk štěstím, když se zrodí krabička která jen doladí můj Ibanez
netrápím tolik se s tím, že se blíží babička hrať možem cez škatulu iba dnes
Dlouhý prsty světel chmataj tmou, u pultu když sedím je mi fajn
divadlo je teď rodinou mou, na herce dám pětikila šajn
Chodívaj sem i mladý holky z DAMU naslouchají hereckým historkám
doprovodím je pozdě večer domu pokaždé odmítnou jít přespat k nám
mistr je príma nechává mi lampy když je sám někdy namol v šatně spí
špatně nasvítím naschvál všechny rampy až vyhoděj ho tak mám světla svý
Dlouhý prsty světel chmataj tmou, u pultu když sedím je mi fajn
divadlo je teď rodinou mou, na herce dám pětikila šajn
Pro mně si poď, tak pro mě si poď,
seber mě z haldy uhlí do pekla mě hoď
pro mě si poď tak pro mě si poď
plány mý z cesty uhly hodim na to loď
Vím, já to vím, jsem básník, já jsem básník
Quo Vadis v ruksaku a blízkost hvězdokup mě ladí do mol, dnes nejsem namol
až sejdu do dolin tak tvář si oholim a pak zeptám se tě, vaši chtěj mít zetě
poruším celibát, nemusím se cely bát je to víc než jistý, před Bohem jsem čistý
Vím, já to vím, jsem básník, já jsem básník
Celej život před sebou, myslím že vím co se sebou - leda že by ne
Dřív jsem hrál na kytaru a chtěl spoustu holek, teď mám jen Marii a fotoaparát
nejezdím už na černo mám každej měsíc kolek a klukům na Kovárně říkám jak jsem rád
Celej život před sebou, myslím že vím co se sebou - leda že by ne
Máme novou lednici a lustr který svítí, dítě Anna kolem leze někdy marodí
nebydlí tu babička je v sociální síti, nevejde se nikam až se synek narodí
Za zdí od sousedů je slyšet Polku
zpívá si s Polákem ruší mě v práci
na grilu s česnekem dělám si rolku
na starý časy se vzpomínka ztrácí
Sestry, Sestry jsou Tři
Do hospody chodím skoro každej den v noci lámu doma starej kříž
je to hodně dobrý chodit zase ven Marie, to těžko vydržíš
Sestry, Sestry jsou Tři
Kluci sedí kolem je tu mnoho piv a už vím že kočka není pes
jak si tady sedím zase už jsem živ Máňo, prostě včera není dnes
Ale lidí je dost blbejch lidí je dost ale lidí je dost blbejch lidí je dost.
Protokol se mnou píšou policejní, tentokrát jsem svědek já to všechno prásknu
něco si vymyslím na tom nic nejni, přinejhorším prásknu do bot, do bot, do bot
Když si půjčím prachy vždycky je chci vrátit, jenže je nevrátim a pak měl chtěj zmlátit
takže už mi tady nikdo nechce půjčit asi budu muset zmizet.
Ale lidí je dost blbejch lidí je dost ale lidí je dost blbejch lidí je dost.
Protokol se mnou píšou policejní, tentokrát jsem svědek já to všechno prásknu
něco si vymyslím na tom nic nejni, přinejhorším prásknu do bot, do bot, do bot
Do každýho večer hučím jak do dubu a taky na špacír pouštím často hubu
neřeknu co nevím a vím skoro všechno asi budu muset zmizet.
Ale lidí je dost blbejch lidí je dost ale lidí je dost blbejch lidí je dost.
Protokol se mnou píšou policejní, tentokrát jsem svědek já to všechno prásknu
něco si vymyslím na tom nic nejni, přinejhorším prásknu do bot, do bot, do bot
Nevěř mu to nebo věř, řekne ti co slyšet chceš
bude to lež jako věž, zná příběh pro každýho
Oni to dobře vědí, že je jen dutá vrba, jenomže jim to nevadí tak čeká
to nejmenší je účet, platí ho za něj rádi, když je dobře pochválí tak čeká
Nevěř mu to nebo věř, řekne ti co slyšet chceš
bude to lež jako věž, zná příběh pro každýho
Zkroutí vás jak paragraf, nejen tele z jalovice vymámí i stádo krav a tak se mi hodí
právník má doutník a přátelský stisk, právník zná smlouvy a hlídá můj zisk
Do hospody parťák co drží krok a jako já má rád tvrdej rock můj právník jé, jé, jé právník
Kdyby mě chtěl sponzor Vašek podrazit, tak pro tyhle spory to má zvláštní cit můj právník jé, jé, jé právník
Zkroutí vás jak paragraf, nejen tele z jalovice vymámí i stádo krav a tak se mi hodí
právník má doutník a přátelský stisk, právník zná smlouvy a hlídá můj zisk
Bývalá chce alimenty, větší byt, tak jí bude brzo muset navštívit můj právník jé, jé, jé právník
do hospody parťák co drží krok a jako já má rád tvrdej rock můj právník jé, jé, jé právník
Zkroutí vás jak paragraf, nejen tele z jalovice vymámí i stádo krav a tak se mi hodí
právník má doutník a přátelský stisk, právník zná smlouvy a hlídá můj zisk
Po ránu v dvougarsonce procitám, záloha na desku je zde
volám si taxík, špatnej pocit mám když musím jezdit MHD
Monitor půjdu zkusit možná to projde, alimentů výměr nedošel včas
musím je zkásnout než jim rozsudek dojde jejich nenávist klidně může vzít d´as
Po ránu v dvougarsonce procitám, záloha na desku je zde
volám si taxík, špatnej pocit mámkdyž musím jezdit MHD
Do baru Práce večer klidně si zajdu a tam vyprávím jsem velkej kluk
nějaký téma vždycky si najdu jestli poslouchaj to je mi fuk
Po ránu v dvougarsonce procitám, záloha na desku je zde
volám si taxík, špatnej pocit mám když musím jezdit MHD
Ještě zvednu kytaru a sešlápnu si pedál ještě pořád můžu zpitej hrát
ještě zvednu kytaru a proto bych se nebál pár lidí mě na prsou si bude hřát
Ještě zvednu kytaru a sešlápnu si pedál ještě pořád můžu zpitej hrát
ještě zvednu kytaru a proto bych se nebál sponzor Vašek na prsou mě bude hřát
Víš jak to stejně skončí, víš že to neustojíš, víš že se stejně vrátíš jednou zpátky do tý party,
víš jak to stejně skončí, víš že to neustojíš, víš že se stejně vrátíš, že se jednou vrátíš zpátky.
Běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!
Tak běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!
Svítí svatozář na všechny strany, nikdy v její záři nesplete si struny, ani refrén se slovkou.
Až jí ztratí bude zase zpátky, trávit nad papírem soboty a pátky, hledat refrén se slovkou.
Na hlavu nebohou jsem si svatozář dal
a hned hezký texty pro Ilonu psal a cítil jsem jisker proud.
Trvalo jen chvíli co jsem ji měl,
než jsem svatozář na Kovárně zapomněl, nad ránem po pípou.
Svítí svatozář na všechny strany, nikdy v její záři nesplete si struny, ani refrén se slovkou.
Až jí ztratí bude zase zpátky, trávit nad papírem soboty a pátky, hledat refrén se slovkou.
Dál slavná kapela kráčí vpřed cestou všech povadlých krásných not,
pan kapelník vede kretény a já se k nim připojím v zápětí.
Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.
Dál přes překážky, stále vpřed, někdy na rozcestí odbočím,
obloukem cesta má se vrátí zpět a já se k ní připojím vzápětí.
Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.